MILUJI MILOVAT ŽIVOT

Jakmile se člověk na někoho (něco) „uváže“, ať už fyzicky nebo emočně, zamezuje tak přístup tomu ostatnímu, co k němu přichází. Je to jako žíznivý jedinec, který nevidí než jedinou studnu před sebou, u které nemá jistotu, že je v ní pitná voda, ale žene se za ní a uniká mu, že kolem tečou potůčky, jsou tam jezírka a třeba mu unikne i to, že prší. A tak se z vody nemůže radovat, jelikož ji směruje k jedinému , nejistému zdroji. A s láskou je to podobné. Můžeme jí vnímat v sobě a  tak i všude kolem. A nebo si můžeme myslet, že jí získáme z něčeho nebo někoho konkrétního. Ale to lásku nepřináší.