SLIBY

Pokud požadujeme slib jako záruku, že něco vykonáme (nebo dáváme slib sami sobě), pak protistranu tlačíme do splnění našich požadavků a do něčeho, co pro ní není přirozené. A pak máme dojem, že se právem zlobíme, když druhá strana slib nesplní.
 
Kdo sliby dává, ten tuto činnost také většinou požaduje po druhých.
  
Jelikož slibovaná věc neni pro slibujícího přirozená, zůstává většina slibů nesplněna. A ten, kdo slib dává, chce něco získat.
 
(V této "výměně" jsou opět jen skryté dětské vzorce)
  
Co děláme přirozeně a rádi, neni třeba slibovat.
 
A tak mě napadá.....jak je to vlastně s manželským slibem.....